Krišna pakša měsíce Madhusudana/Vaišakha

Šrí Judhištir Maharádž řekl: „Ach, Vásudévo, skládám Ti své nejpokornější poklony. Pověz mi prosím o Ékádaší tmavé poloviny měsíce Vaišakha (duben – květen), a to včetně jeho konkrétního vlivu a zásluh.“

 

Pán Šrí Krišna odpověděl: „Jak v tomto světě, tak v tom příštím není ó králi příznivějšího a velkorysejšího Ékádaší než Varuthini Ékádaší, které nastává během tmavé poloviny měsíce Vaišakha. Kdo během tohoto posvátného dne drží úplný půst, zcela se mu smažou všechny hříchy, dosáhne veškerého štěstí a nepřetržité spokojenosti. Půst na Varuthini Ékádaší učiní i nešťastnou ženu šťastnou. Toto Ékádaší udělí každému, kdo se postí hmotný požitek v tomto životě a po smrti současného těla mu zajistí osvobození. Zničí veškeré hříchy a ochrání člověka před útrapami opakovaného zrození.

 

Král Mandhata dosáhl osovobození tím, že správně držel toto Ékádaší. Z řádného dodržení zásad pro toto Ékádaší mělo prospěch mnoho dalších králů, například Maharádž Mandhata z dynastie Ikšvákua byl osvobozen od lepry, kterou získal kvůli prokletí pána Šivy, jenž krále proklel za trest. Veškerý prospěch, co může člověk získat odříkáním a pokáním trvajícím deset tisíc let získá ten, kdo následuje Varuthini Ékádaší. Kdo s láskou a oddaností dodržuje toto Ékádaší, získá stejný prospěch jako ten, kdo během slunečního zatmění daruje na Kurukšétře velké množství zlata. Zaručeně pak dosáhne svých cílů v tomto životě i v tom příštím. Toto Ékádaší je prostě očistné a velmi oživující, ničí všechny hříchy. Je lepší dát jako milodar slona než koně, avšak lepší než slona je darovat půdu. Ale ještě lepší než darovat půdu je darovat sezamová semínka a ještě lepší je darovat zlato. Avšak lepší než darovat zlato je darovat obilí protože předkové, polobozi i lidé jsou uspokojeni pojídáním obilnin. Proto neexistuje lepší milodar než obilí. Neexistoval v minulosti, neexistuje v přítomnosti a nebude existovat v budoucnosti. Přesto vzdělaní učenci prohlašují, že provdat mladou pannu za ctihodného muže je stejně záslužné jako darovat obilí.“

 

Pán Šrí Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství navíc řekl, že darovat krávu je totéž jako darovat obilí. A ještě lepší než všechny tyto milodary je učit nevědomého duchovnímu poznání. A veškerý užitek, který může člověk všemi těmito akty milosrdenství a charity získat, dosáhne ten, kdo se postí na Varuthini Ékádaší.

 

„Kdo žije z bohatství svých dcer, bude po zatopení celého vesmíru žít v pekelných podmínkách, ó Bharatovče. Proto by měl být člověk obzvláště obezřetný, aby nevyužíval bohatství své dcery.

Ó nejlepší z králů, hospodář, který z chamtivosti vezme bohatství své dcery, nebo ten, kdo se snaží prodat vlastní dceru, nebo si vezme peníze od muže, jemuž dal svou dceru za manželku, se v příštím životě stane obyčejnou kočkou. Proto se praví, že ten, kdo provdá pannu krásně vyšňořenou ozdobami a dá jí s sebou věno, získá prospěch, který nedokáže popsat ani Čitragupta, hlavní tajemník Jamarádže na pekelných planetách. Stejného prospěchu lze však snadno nabýt pokud se člověk postí během Varuthini Ékádaší.

 

Den před Ékádaším, na Dašámí by se měl člověk vyvarovat těchto činností:

 

• jíst z bronzového nádobí zhotoveného ze zvonoviny

• jíst jakýkoli druh urad dálu

• jíst červenou čočku

• jíst cizrnu

• jíst černou cizrnu, která je jídlem chudých a připomíná maková semínka

• jíst špenát

• jíst med

• jíst v domě jiného člověka

• jíst více než jednou

• oddávat se jakémukoliv druhu sexu

 

Během samotného Ékádaší by neměl člověk dělat následující:

 

• hrát hazardní hry

• sportovat

• spát během dne

• požívat betel (listy i oříšky)

• čistit si zuby

• šířit drby

• hledat na druhých chyby

• mluvit s duchovně pokleslými

• podléhat hněvu

• lhát

 

Den po Ékádaší, na Dvadáší, by neměl člověk dělat toto:

 

• jíst z bronzového nádobí zhotoveného ze zvonoviny

• jíst urad dál

• jíst červenou čočku

• jíst med

• lhát

• dělat namáhavé cviky nebo těžkou práci

• jíst více než jednou

• oddávat se sexu jakéhokoliv druhu

• holit si tělo, tvář nebo hlavu

• potírat si tělo olejem

• jíst v domě druhého

​

Kdo takto následuje Varuthini Ékádaší, osvobodí se ode všech hříšných reakcí a vrátí se do věčného duchovního světa. Kdo během tohoto Ékádaší uctívá Pána Džanardanu (Krišnu) a zůstane celou noc vzhůru, se také osovobodí ode všech svých spáchaných hříchů a dosáhne duchovního světa. Proto, ó králi, kdo se bojí nashromážděných hříchů a s nimi spojených reakcí za ně a tím pádem i smrti, musí světit toto Ékádaší velice přísným půstem.

 

A nakonec, vznešený Judhištire, kdokoli naslouchá nebo čte o slávě posvátného Varuthini Ékádaší, získá stejný prospěch jako ten, kdo daruje tisíc krav, a nakonec se vrátí domů do nejvyššího sídla Pána Višnua na Vaikuntách.“