Gaura pakša měsíce Purušótama (přestupný měsíc)

Šrí Súta Gósvámí řekl: Maharádž Judhištir řekl, „Ó, Džanardano, jak se nazývá Ékádaší, které připadá na světlou polovinu (šukla pakša) vloženého přestupného měsíce? Jakým způsobem by ho měl člověk dodržovat? Povyprávěj mi to všechno, prosím.“

​

Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Šrí Krišna, odpověděl, „Ó Pánduovče, toto příhodné Ékádaší, které připadá na světlou polovinu vloženého přestupného měsíce se nazývá Padminí. Je velice příznivé. Ty šťastné duše, které ho s velkým odhodláním a vírou dodržují, se vrátí do Mého příbytku. Toto Ékádaší vloženého měsíce je co se smazání hříchů týče stejně mocné jako Já. Ani čtyřhlavý Brahma ho nedokáže dostatečně opěvovat. Před dávnými časy pán Brahma vyprávěl o tomto osvobozujícím, hříchů zbavujícím Ékádaší Náradovi.“

​

Pán Krišna s lotosovýma očima byl Judhištirovým dotazem velice spokojen a a promluvil k němu těmito potěšujícími slovy: „Ó králi, pozorně prosím poslouchej, budu ti vyprávět proces půstu na Padminí Ékádaší. I velicí světci ho málokdy dokáží následovat.

​

Člověk by se měl začít postit na Dašámí, v den před Ékádaším, nepřijímáním urad dálu, cizrny, špenátu, medu a mořské soli. Také by neměl jíst v domě druhých a neměl by jíst z mosazného nádobí. Těchto osm pravidel by měl člověk dodržet. Na Dašámí by měl jíst pouze jednou, měl by spát na zemi a dodržovat celibát. Na Ékádaší by měl oddaný vstát časně ráno, ale neměl by si čistit zuby. Poté by měl provést koupel celého těla, pokud možno na poutním místě. Při zpívání védských hymnů by si měl potírat tělo kravským trusem smíchaným s jílem, pastou ze sezamových semínek, travou kuša a práškem z plodů stromu amalaki (smuteň lékářská).

​

Potom by se měl oddaný znovu vykoupat a po koupeli by měl pronášet následující modlitby: „Ó posvátný jíle, byl jsi stvořen pánem Brahmou, očištěn Kášjapou Munim a vyzvednut Pánem Krišnou v Jeho podobě Várahy, inkarnaci kance. Ó jíle, prosím očisti mou hlavu, oči a další části těla. Ó jíle, vzdávám ti své poklony. Očisti mne prosím, abych směl uctívat Nejvyššího Pána, Šrí Hariho.

​

Ó kravský truse, máš lékčivé i dezinfikující vlastnosti, protože jsi přišel přímo z žaludku naší vesmírné matky, krávy. Dokážeš očistit celou planetu Zemi. Přijmi prosím moje uctivé poklony a očisti mne.

​

Ó plody stromu amalaki, přijměte prosím moje pokorné poklony. Zrodily jste se ze slin pána Brahmy, a proto svojí přítomností očišťujete celou planetu Zemi. Očištěte prosím i mé tělesné údy.

​

Ó Nejvyšší Pane Višnu, ó Bože všech bohů, ó pane vesmíru, ó ty, jenž třímáš lasturu, disk, kyj a lotos, dovol mi prosím vykonat koupal na všech savtých poutních místech.“

​

Člověk by měl vykonat koupel v jakékoli vodě, kterou má po ruce, a to za současného recitování těchto úžasných modliteb, zpívání manter pánovi Varunovi a meditování o všech poutních místech nadcházejících se na březích Gangy. Poté by měl, ó Judhištire, takový oddaný třít celé své tělo a očistit tak svá ústa, záda, hruď, paže a boky coby předehru k uctívání Nejvyššího Pána, který nosí zářivě žluté šaty a skýtá potěšení všem živým bytostem. Tímto způsobem odstarní oddaný všechny své hříchy. Následně by měl zpívat Gajátrí mantru, obětovat předkům a nakonec vstoupit do chrámu Višnua, aby uctil Pána Nárájana, manžela Lakšmí Déví, bohyně štěstí.

​

Pokud je to možné, oddaný by měl potom vyrobit ze zlata božstava Šrí Šrí Rádhy a Krišny, nebo Šivy a Párvatí, a oddaně je uctívat. Měl by také naplnit měděný nebo hliněný hrnec čistou parfemovanou vodou a přikrýt ho plátěným víkem a zlatým nebo stříbrným víkem. Tím vytvoří ásan, na nějž může umístit múrti Rádhy a Krišny nebo Šivy a Párvatí, a uctívat Je na něm.

​

Podle svých možností by měl pak oddaný tato múrti uctívat vonnými tyčinkami, ghí lampou,

santálovou pastou s kafrem, pižmem, kumkumou a dalšími vonnými přísadami, vybranými vonnými květy, jako jsou lotosy a další sezonní květiny, a také velice vybranými jídly. Během tohoto zvláštního Ékádaší by měli oddaní tančit a zpívat v extázi před Božstvy. Oddaný by se měl vyhýbat pradžalpě (zbytečným nebo světským námětům k hovoru) za každou cenu a neměl by se bavit s lidmi nízkého zrození (netrénovaní lidé navyklí nízkému jednání), menstruujícími ženami a ani se jich dotýkat. V tento den by se měl obzvláště snažit mluvit pravdu a rozhodně nikoho nekritizovat před Božstvy Pána Višnua, bráhmany, nebo duchovním učitelem. Místo toho by měl být s ostatními oddanými pohroužen do naslouchání vaišnavům předčítajícícm o slávě Pána Višnua z Purán. V tento den by člověk neměl pít, ba ani se svými rty dotknout vody. Pokud někdo není takového odříkání schopen, měl by pít pouze vodu nebo mléko, jinak by to bylo považováno z aporušení půstu. Během noci na Ékádaší by měl člověk zůstat vzhůru a pro transcendentální potěšení Nejvyššího Pána zpívat a hrát na hudební nástroje.

​

Během první čtvrtiny noci by měl oddaný svému uctívanému božstvu nabídnout dužinu kokosu, během druhé části by měl obětovat plody oslizáku, v třetí čtvrtině noci pomeranč a když se noc chýlí k svému konci betelový ořech. Být vzhůru v první čtvrtině noci o tomto Ékádaší přináší oddanému sádhakovi stejný prospěch jaký může získat vykonáním Agnistoma jadžni. Bdění v druhé čtvrtině noci dává stejný užitek jako vykonání Vadžapéja jadžni. Nespaní v třetí čtvrtině noci zajistí stejný prospěch jako vykonání Ašvamédha jadžni.

​

Ten, kdo zůstane vzhůru celou noc, získá veškerý výše zmíněný prospěch a k tomu obrovský prospěch jako po vykonání Rádžasura jadžni. Proto v celém roce neexistuje lepší postní den než Padminí Ékádaší. Nic, co zajišťuje jakýkoli prospěch, nelze srovnat s tímto Ékádaším, ať se jedná o ohnivou oběť, poznání, vzdělání nebo odříkání. Kdokoli dodrží o tomto posvátném Ékádaší půst získá užitek dosažený vykonáním obřadní koupele ve všech poutních místech světa.

​

Po probdělé noci by se měl oddaný při východu slunce vykoupat a poté Mne hezky uctívat. Pak by měl nakrmit kvalifikovaného bráhmana a s úctou mu dát Božstvo Pána Kéšavy, které předtím zhotovil, a hrnec s parfemovanou vodou. Tento dar zajistí oddanému úspěch v tomto životě a vysvobození na jeho konci.

​

Ó bezhříšný Judhištire, popsal jsem ti pravidla a pokyny, stejně jako prospěch z nich získaný, pro toto Ékádaší, které nastává v světlé polovině vloženého přestupného měsíce; tak jak jsi chtěl.

​

Půst v den Padminí zajistí stejný prospěch jako půst v průběhu všech ostatních Ékádaší dohromady.

Ékádaší, které přichází v tmavé polovině tohoto vloženého měsíce, je známé jako Parama Ékádaší a je stejně mocné a zbavující hříchu jako toto Padminí Ékádaší.

​

Nyní prosím pozorně naslouchej, budu ti vyprávět fascinující příběh spojený s tímto posvátným dnem. Kdysi tento příběh recitoval Náradadžímu Pulatsja Muni.

​

Kdysi dávno měl Pulastja Muni příležitost osvobodit desetihlavého démona Rávanu z vězení Kártavíry Ardžuny. Když se o tom doslechl Nárada Muni, zeptal se svého přítele: „Ó největší mezi světci, Rávana porazil všechny polobohy včetně pána Indradévy, jak mohl Kártavíra Ardžuna porazit Rávanu, tak zdatného válečníka?“

Pulastja Muni odpověděl: „Ó velký Nárado, v Tréta-juze se v dynastii Haihaja narodil Kártavirja (otec Kártavíry Ardžuny). Jeho hlavním městem bylo Mahišmati a měl tisíc královen, které velice miloval. Žádná z nich však nebyla schopná mu dát syna, po němž tolik prahnul.

​

Vykonával oběti a uctíval dévy (polobohy) a předky, ale kvůli prokletí uvalenému jedním mudrcem, nebyl schopen zplodit syna – a bez syna si žádný král svého království neužívá, podobně jako si hladový člověk neužívá svých smyslů.

​

Král Kártavirja pečlivě zvážil svůj těžký úděl a pak se rozhodl vykonat přísná odříkání, aby svého cíle dosáhl. Oblékl si bederní roušku zhotovenou z kůry stromu, nechal si narůst dlouhé slepené vlasy a předal vládu nad svým královstvím ministrům. Jedna z jeho královen, Padminí – která se narodila v Ikšvákuově dynastii a byla nejlepší ze všech žen a dcerou krále Hariščandry – viděla krále odcházet.

​

Cítila, že jako věrná žena měla povinnost kráčet v šlépějích svého milovaného manžela. Odstranila ze svého krásného těla všechny královské ozdoby, oblékla se do jednoho kusu látky a následovala svého manžela do lesa.

Kártavirja nakonec došel až na vrchol hory Gandhamadany, kde po dobu deseti tisíců let vykonával přísná odříkání a pokání, meditoval a modli se k pánu Gadádharovi, jenž ovládá kyj.

​

Stále však nedostal syna. Když Padminí viděla jak se její drahý manžel mění v kost a kůži, přemýšlela, jak situaci vyřešit. Šla za ctnostnou Anasujou. S velkou úctou Pamniní řekla: „Ó, slavná paní, můj manžel Kártavirja už deset tisíc let vykonává odříkání, al ePán Krišna (Kéšava), který může z člověka sejmout všechny jeho minulé hříchy a přítomné potíže, jím stále není potěšen. Ó, ty jež jsi nejšťastnější ze všech, pověz mi prosím o postním dnu, který bychom mohli následovat a tím svou oddaností potěšit Nejvyššího Pána natolik, že mi požehná krásným synem, který bude jako vladař vládnout celému světu.

​

Po vyslechnutí naléhavých slov věrné a svému muži hluboce oddané Padminí, odpověděla velká Anasuja zvesela: „Ó krásná paní s lotosovýma očima, rok má zpravidla dvanáct měsíců, ale vždy po dvaatřiceti měsících se vkládá jeden měsíc navíc. Ékádaší, která připadají na tento měsíc, se nazývají Padminí Ékádaší a Parama Ékádaší. Vycházejí vždy na Dvadáší. Měla by ses v tyto dny postit a zůstat celou noc vzhůru. Pokud to dokážeš, Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Hari, ti požehná synem.“

​

Ó Nárado, tak se stalo, že Anasuja, dcera světce Kardamy Muniho, vysvětlila sílu těchto dvou zvláštních Ékádaší. Po vyslechnutí Anasuji se Padminí úplně postila, i bez vody, a zůsatal celou noc vzhůru, když opěvovala Pánovu slávu a tančila v extázi. Pán Kéšava byl její oddaností natolik potěšen, že se před ní objevil na zádech slavného Garudy. Pán řekl: „Ó nádherná, velice jsi mne potěšila, že jsi se postila v den tohoto zvláštního Ékádaší vloženého měsíce Purušotamy. Požádej mne prosím o požehnání.“

​

Když slyšela tato vznešená slova dohližitele celého vesmíru, vzdala Padminí Nejvyššímu Pánu oddané modlitby a požádala ho o dobrodiní, po němž její manžel toužil. Pán Kéšava (Krišna) odpověděl: „Ó, vznešená paní, jsem s tebou velice spokojený, protože žádný měsíc mi není tak drahý jako tento. A Ékádaší, která v tomto měsíci probíhají jsou mi ze všech Ékádaší nejmilejší. Dokonale jsi následovala pokyny mojí oddané Anasuji, proto udělám to, co tě potěší. Ty a tvůj manžel budete mít syna, kterého si přejete.

​

Pán, který odstraňuje neštěstí tohoto světa poté promluvil ke králi Kártavirjovi: „Ó králi, požádej mě prosím o jakékoli dobrodiní, které naplní touhu tvého srdce, protože tvoje drahá žena mě svým oddaným půstem velice potěšila.“

​

Král to velice rád slyšel. Samozřejmě požádal o syna, po němž tak dlouho toužil:

„Ó pane vesmíru, ó ty, jenž jsi zabil démona Mádhua, uděl mi prosím syna, který nebude nikdy poražen polobohy, lidmi, hady, démony nebo skřety, kterého budeš schopen porazit pouze Ty.“

Nejvyšší Pán okamžitě odpověděl: „Staniž se!“ a zmizel.

​

Král byl svou ženou velice potěšen a vrátil se s ní do svého paláce. Padminí brzy otěhotněla a jejím synem se stal mocný Kártavíry Ardžuna. Byl nejsilnější osobou ve všech třech světech, proto ho ani desetihlavý Rávana nedokázal porazit v boji. Kromě Pána Nárájana, který svírá kyj, disk a další symboly, nebyl nikdo, kdo by ho mohl porazit. Díky požehnání zapříčiněnému přísným a s vírou dodrženým Padminí Ékádaším, dokázal porazit i obávaného Rávanu. A to není vůbec nijak překvapivé, ó Náradadží, protože Kártavíry Ardžuna byl naplněným požehnáním Nejvyšší Osobnosti Božství.“

S těmito slovy Pulastja Muni odešel.

​

Nejvyšší Pán, Šrí Krišna, řekl: „Ó bezhříšný Judhištire, protože jsi se mne tázal, vysvětlil jsem ti moc tohoto zvláštního Ékádaší. Ó nejlepší z králů, kdokoli dodrží tento půst, zcela jistě dosáhne Mého příbytku. A podobně platí, že pokud chceš mít splněna všechna svá přání, měl bys učinit totéž.“

​

Slova z úst milovaného Kéšavy naplnila Dharmarádže (Judhištira) radostí a když nastal čas, tak s oddaností dodržel Padminí Ékádaší. Súta Gosvámmí řekl, „Ó mudrci Saunako, vysvětlil jsem ti vše o tomto prospěšném Ékádaší.

Kdokoli, kdo se s oddaností v průběhu obou Ékádaší připadajících na vložený přestupný měsíc postí a dodržuje při tom pečlivě všechna pravidla, bude slavný a půjde šťastně spět k Bohu. A ten, kdo o těchto Ékádaší pouze čte nebo naslouchá, získá též veliký prospěch a nakonec vstoupí do příbytku Pána Šrí Hariho.“

​

Tím končí ve Skanda Puráně vyprávění o slávě Padminí Ékádaší, které nastává během světlé poloviny vloženého přestupného měsíce Purušotamy.