Amritsar

Středa, 16.11.

Sikhismus je jakýsi kříženec májávádské formy hinduismu a islámu. Výsledným produktem je uctívání Boha, jenž nemá podobu, ale je projeven v svém výtvoru. Jeho zosobněním je pak posvátná kniha uložená v Zlatém chrámu, z níž je veřejně čteno, recitováno a zpíváno, což jsme měli možnost slyšet od časných ranních hodin, neboť chvalozpěvy započaté snad ve tři hodiny s půlnocí, nesly se do našeho "krásného" pokoje, v němž kromě nás dvou přebývalo ještě několik úchvatně nádherných ještěrek zelené barvy. Občas lezly po stěnách. Ranní modlitby nás sice vytrhly z hlubin spánku, dlužno však dodat, že nám nečinilo nejmenší potíž při jejich rytmicky konejšivém zvuku opět usnout a probudit se teprve tehdy, když je slunce již hezkých pár hodin nad čarou horizontu.

​

Nedokážu vstát dříve než dostanu masáž a dva brufeny. Teprve potom jsem schopen pohybu. Posnídáme čaj a jdeme do města. Nakupovat. Jistě chápete, jak mě těší procházet celou čtvrtí prodejců látek a sárí. Je to k uzoufání nudné. Jenom procházet uličkou s trilionem obchůdků, v nichž se neprodává nic než sárí, sárí a zase sárí je heroický výkon, obzvlášť máte-li po boku nakupování chtivou ženskou. Upřímně řečeno, stačilo napsat máte-li po boku ženskou, neboť chronická nákupní horečka je diagnóza vlastní 99 % všech příslušnic Evina plémě. Nechat ji v tom šílenství látek a barevných hadříků samotnou, nezbylo by nám ani na zbytek pobytu a zpáteční cestu bychom museli absolvovat stopem. Z každého jednotlivého krámku vybíhá obchodník nabízející své zboží za "nejlepší cenu." Jsou dotěrní a neodbytní jako mouchy tse-tse, či pro Indii příznačnější komáři rodu Anopheles. Za žádných okolností nedoporučuji jakkoli reagovat na super nabídky. obchodníků. Ledaže byste měli opravdu vážný zájem o koupi něčeho, co s největší pravděpodobností stejně nepotřebujete. Jakákoliv reakce, a to i zamítavá, působí na indického obchodníka jako živá voda: začne své zboží nabízet s ještě větší vehemencí.

​

Po - pro mne úmorných - několika hodinách odcházíme s jedním koupeným sárím. Jsme o 200 rupií chudší a přemísťujeme se na ovocný trh. Spoustě nejrůznějšího ovoce, známého i neznámého, nedokážeme odolat. Nakoupíme co uneseme a bereme to do našeho hotýlku.

​

Nejenom proto, že je poledne a my víme, že u Sikhů je možno dostat teplou stravu gratis, vydáváme se na nejposvátnější půdu Paňdžábu: Golden Temple, poutní místo všech Sikhů, chrám se zlatými stěnami, kde přechovávají své nejposvátnější texty, místo symbolické jednoty a síly bohabojných a současně udatných následovníku náboženství, které uctívá Boha v člověku. Místo, které působí vznešeně majestátně, přitom však hřejivě lidsky. Místo, kam se v tuto chvíli sjíždějí poutníci nejenom z Paňdžábu. Vcházíme do areálu Zlatého chrámu.