Gaura pakša měsíce Padmanábha

Maharádž Judhištir řekl: „Ó Madhusúdano, jak se nazývá Ékádaší, které přichází během světlé poloviny měsíce Ašvina (září – říjen)? Buď ke mně prosím tak laskav a vyjev mi o něm pravdu.“

Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Krišna, odpověděl: „Ó králi, poslouchej prosím, budu ti vyprávět o slávě tohoto Ékádaší – Papankuša Ékádaší – které má moc odstranit všechny hříchy. V tento den by měl člověk uctívat v souladu s pravidly árčana vidhi božstvo Padmanábhy, Višnua s lotosem v pupku. Tímto uctíváním je možno dosáhnout i v tomto světě nebeských potěšení, jaká si jen lze představit, a nakonec dosáhnout osvobození z tohoto světa. Pouhými pokornými poklonami Pánu Višnuovi, který si osedlal Garudu, lze získat stejný prospěch jako po dlouhém velikém smyslovém odříkání, během něhož člověk zcela ovládá své smysly. I ten, kdo spáchal bezpočet ohavných hříchů, může uniknout pekelnému trestu vzdáním poklon Pánu Šrí Harimu, který osvobozuje ode všech hříchů.

Prospěch, jenž je možno získat návštěvou posvátných míst této pozemské planety, lze snadno získat zpíváním svatých jmen Pána Višnua. Kdokoli tato svatá jména pronáší – jména jako je Ráma, Višnu, Džanardana nebo Krišna – zvláště pak na Ékádaší, nikdy nespatří Jamarádže, krále smrti trestajícího hříšníky. A stejně tak oddaný, který se během Papanukša Ékádaší postí a je mi proto velice drahý, nikdy nezahlédne Jamarádžův pekelný příbytek.

Jak vaišnavové, kteří kritzují pána Šivu, tak šivaité, kteří kritizují Mne, půjdou zcela jistě do pekla. Prospěch získaný vykonáním sta obětí koně a sta obětí Rádžasúja se nerovná ani jedné šestnáctině prospěchu získaného držením půstu na Ékádaší. Není vyššího prospěchu než ten, který lze dosáhnout držením půstu na Ékádaší. Nic ve všech třech světech není tak potěšujícícho a nic není tak schopné odstranit nečistoty z nasbíraných hříchů, jako Ékádaší, den Pána Padmanábhy s lotosovým pupkem. Ó králi, dokud člověk nedrží půst v den Pána Padmanábhy, na Papankuša Ékádaší, zůstane hříšný a reakce jeho hříšných činů ho stejně jako věrná žena nikdy neopustí. Ve všech třech světech neexistuje prospěch srovnatelný s prospěchem získaným držením půstu o tomto Ékádaší. Kdo tento půst poctivě dodrží, nikdy nebude muset pohlédnout do tváře zosobněné smrti, králi Jamarádžovi. Kdo touží po osvobození, povýšení nanebeské planety, pevném zdraví, krásných ženách, bohatství a hojnosti jídla, by se měl postit na Pášanukša Ékádaší. Ó králi, ani Ganga, Gája, Káši, či Puškara, dokonce ani svaté místo Kurukšétra, nemohou zajistt tak příznivý užitek jako toto Papankuša Ékádaší.

​

Ó Maharádži Judhištire, ochránče Země, oddaný, který přes den drží Ékádaší by měl zůstat i v noci vzhůru a pohroužit se do naslouchání, zpívání, a sloužení Pánu – protože díky tomu snadno dosáhne Nejvyššího příbytku Pána Višnua. A nejen to. Deset generací předků z matčiny strany, deset generací předků z otcovy strany a deset generací z manželčiny strany bude taky osvobozeno pouhým jedním držením půstu o tomto Ékádaší. Všichni tito předci získají své původní transcendentální čtyřruké vaikuntské podoby. V žlutém oblečení a s krásnými girlandami pojedou na zádech Garudy, známém velkém nepříteli hadů, do duchovního příbytku. Takové požehnání získá můj oddaný správným dodržením zásad během jediného Papankuša Ékádaší.

Ó nejlepší z králů, ať je člověk dítětem, mladíkem či starcem, půst na Papankuša Ékádaší ho osvobodí od všech hříchů a ochrání ho před utrpením pekelných zrození. Kdokoli drží na Papankuša Ékádaší půst, osvobodí se ode všech hříchů a vrátí se do duchovního příbytku Pána Šrí Hariho. Kdo v tento den, který je nejpříznivější ze všech posvátných dní, daruje zlato, sezamová semínka, úrodnou zem, krávy, obilí, pitnou vodu, deštník, nebo pár bot, nebude nikdy muset navštívit příbytek Jamarádže, který vždy trestá hříšníky. Pokud ale pozemšťan nevykonává duchovní činnosti, především držení půstu ve dnech jako je Ékádaší, pak jeho dech není o nic lepší, či je jen natolik užitečných, jako je dýchání/nafukování kovářských měchů.

Ó nejlepší z králů, obzvláště během tohoto Papankuša Ékádaší by měli i chudí lidé nejprve vykonat koupel, potom dát podle svých možností nějaký milodar a podle svých schopností vykonat další příznivé činnosti.

Kdo vykonává oběti a přináší lidem prospěch, nebo kdo staví veřejné rybníky, místa k odpočinku, zahrady nebo domy, neutrpí Jamarádžův trest. Člověk by měl pochopit, že ten, kdo v minulém životě vykonal mnoho takových zbožných činností, má nyní dlouhý život, je bohatý, vznešeného původu či oproštěn od všech nemocí. Avšak člověk, který dodržuje Papankuša Ékádaší, jde do příbytku Nejvyšší Osobnosti Božství, Višnua.“

Pán Šrí Krišna poté řekl: „ Nyní jsem ti, ó svatý Judhištire, vyprávěl o slávě příznivého Papankuša Ékádaší.“

Tak v Brahma-vaivarta Puráně končí vyprávění o slávě Papankuša Ékádaší, neboli Ašvina-šukla Ékádaší.