Gaura pakša měsíce Kártik

Má čtyři jména: Haribodhini, Prabodhini, Devotthani a Utthana Ékádaší a jde o druhé Ékádaší v měsíci Kártiku (Kártik šukla, světlá polovina měsíce).

Pán Brahma řekl Náradovi Munimu: „Drahý synu, nejlepší ze světců, budu ti vyprávět o slávě Haribodhini Ékádaší, které maže všechny druhy hříchů a uděluje obrovský prospěch a v konečném důsledku i osvobození, těm moudrým lidem, kteří se odevzdají Nejvyššímu Pánu.

Ó nejlepší z bráhmanů, prospěch nabytý koupelí v Ganze má význam je do té doby, než nastane Haribodhini Ékádaší. Toto Ékádaší, které nastává během světlé poloviny měsíce Kártik, je mnohem více očišťující než koupel v oceánu, na poutním místě, nebo v jezeře. Toto posvátné Ékádaší je, pokud jde o zničení hříšných následků, mocnější než tisíc obětí Ašvamédha a sto obětí Rádžasúja.“

Nárada Muni požádal: „Otče, popiš mi prosím rozdíl mezi prospěchem získaným z úplného půstu během Ékádaší, jedením pouze večeře (bez obilovin a luštěnin) a jedením pouze v poledne (také bez obilovin a luštěnin).“ Pán Brahma odpověděl: „Pokud jí člověk na Ékádaší pouze v poledne, smažou se mu hříchy z jeho minulého života, pokud jí jen večer, dojde k odstranění následků hříchů z jeho posledních dvou zrození a pokud drží úplný půst, zruší se následky hříchů z jeho posledních sedmi životů. Ó synu, kdo zcela následuje Haribodhini Ékádaší, získá to, co je jen zřídka dosažitelné ve všech třech světech.“ Člověk, jehož hříchy dosahují výše hory Sumeru, se všech svých hříchů zbaví pouze tím, že se bude na Papaharini Ékádaší (což je jen jiné jméno pro Haribodhini Ékádaší) postit. Stejně jako lze horu bavlny spálit na prach, zažehne-li v ní někdo malý oheň, tak i hříchy člověka nasbírané během tisíce jeho předešlých životů shoří na popel, pokud se bude jak postit a navíc zůstane i celou noc během Ékádaší vzhůru.

 

Ó, Nárado, člověk, který zcela dodržuje tento půst, získá výše zmíněné výsledky. I ten, kdo v tento den vykoná i drobný zbožný čin, za dodržení příslušných pravidel a zásad, získá prospěch rovnající se výši hory Sumeru, avšak člověk, který tato pravidla a zásady stanovené v písmech nedodrží, může vykonat zbožné činy ve výši hory Sumeru, ale nezíská z nich ani špetku prospěchu. Kdo nezpívá třikrát denně Gajátrí mantru, kdo nedbá postních dnů, kdo nevěří v Boha, kdo kritizuje védská písma, kdo si myslí, že Védy těm, co následují jejich příkazů, přináší jen zmar, kdo si užívá s ženou druhého, kdo je pošetilý a zkažený, kdo si neváží služby, která byla pro něho vykonána, nebo kdo podvádí druhé, takový člověk nikdy účinně. nevykoná žádné zbožné činnosti. Může být brahmanem nebo šúdrou, pokud se kdokoli pokouší užít si s ženou jiného muže, zvláště pak s ženou dvojzrozeného bráhmana, pak takový člověk není lepší než pojídač psů. Ó nejlepší ze světců, kterýkoli brahman užívající si sex s vdovou či vdanou ženou jiného brahmana přináší zkázu sobě i své rodině. Brahman, který si užívá zakázaného sexu nebude mít v příštím životě děti a pokud měl nějaký nahromaděný prospěch z minulých životů, přijde o něj. Pokud takový člověk projevuje namyšlenost vůči dvojzrozenému brahmanovi nebo duchovnímu učiteli, okamžitě přijde o veškerý svůj duchovní pokrok a také o své bohatství a děti. Tři druhy lidí přicházejí o svůj nahromaděný prospěch: ti, s nemravnou povahou, ti, kdo mají sex s ženou pojídače psů a ti, kdo si užívají společnost darebáků. Kdokoli se spolčuje s hříšnými lidmi a navštěvuje jejich domovy bez duchovního důvodu, půjde přímo do sídla pána Jamarádže. správce nad smrtí. A kdo v domě takových lidí pojí, zničí si tím veškerý nahromaděný prospěch, včetně slávy, dlouhověkosti, dětí a štěstí. Každý hříšný darebák, který urazí svatého člověka ztratí brzy jakoukoli zbožnost, ekomomický rozvoj i smyslový požitek a nakonec shoří v pekelných plamenech. Ti, kdo rádi uráží svatého člověka, ale i ti, kdo nezabrání v urážení svatého člověka, nejsou považování za lepší tvory než jsou osli. Takoví podlí lidé spatří na vlastní oči zkázu svého rodu. Člověk s nečistým charakterem, darebák a podvodník, nebo ten, kdo hledá v druhých chyby, nedosáhne po smrti vyššího postavení, a to ani kdyby štědře rozdával milodary a konal další zbožné skutky. Proto by se měl člověk vyvarovat nepříznivých činností a konat jen zbožné skutky, aby získal prospěch a vyhnul se utrpení. Hříchy toho, kdo se postí během Haribodhini Ékádaší se však smažou zpětně za sto předchozích životů a kdokoli se postí a zůstane během tohoto Ékádaší přes noc vzhůru, získá neomezený prospěch a po smrti dosáhne sídla Pána Višnua a po něm i tisíc jeho předků, příbuzných a potomků též dosáhne tohoto sídla. I ti předkové, kteří byli zapleteni do mnoha hříšných činností a trpí v pekle, i ti získají nádherně zdobená duchovní těla a radostně vstoupí do Višnuova sídla.

 

Ó Nárado, dokonce i člověk, který spáchal odporný čin zabití brahmana je osovobozen od všech skvrn na svém charakteru půstem během Haribodhini Ékádaší a bděním přes noc. Prospěch, který nelze získat ani koupelí ve všech poutních místech, vykonáním oběti koně, darováním krav, zlata a úrodné půdy, lze snadno získat půstem v tento posvátný den a bděním v tuto noc. Kdokoli světí Haribodhini Ékádaší je oslavován jako nejvýše kvalikifikovaný a jeho rod se tak stane slavným. Tak jako je jistá smrt, je jistá i ztráta bohatství. S tímto vědomím by měl člověk tento den, který je Harimu tak drahý, na Šrí Haribodhini Ékádaší, držet půst. Všechna poutní místa ze všech třech světů najdou svůj příbytek v domě toho, kdo se během tohoto Ékádaší postí. Proto by se měl člověk pro potěšení Pána, který třímá ve své ruce disk, vzdát všech povinností, odevzdat se a světit toto Ékádaší půstem. Kdo se v den Haribodhini postí, je považován za moudrého člověka, opravdového jogína, asketu a za toho, kdo má své smysly skutečně pod kontrolou. Užívá si tohoto světa správným způsobem a zcela jistě dosáhne osvobození. Toto Ékádaší je Pánu Višnuovi velmi drahé, proto je samotnou podstatou zbožnosti. I když se světí pouze jedinkrát, zajistí nejvyšší odměnu ve všech třech světech.

Ó Náradadží, kdokoli se během tohoto Ékádaší postí se již znovu nenarodí, a proto upřímní oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství zanechají všech druhů náboženství a prostě se odevzdají během tohoto Ékádaší k držení půstu. Nejvyšší Pán, Šrí Góvinda, osobně zruší hříšné reakce nahromaděné za hříchy spáchané myslí, tělem i slovy těm vznešeným duším, které uctí toto Ékádaší půstem a celonočním bděním. Ó synu, prospěch získaný koupelí na potním místě, dáváním milodarů, zpíváním svatého jména Nejvyššího Pána, podstoupením odříkání a vykonáním obětí během Haribodhini Ékádaší, je nezničitelný. Oddaný uctívající v tento den Pána Mádhavu prvotřídním způsobem se osvobodí od hříchů nasbíraných za sto životů. Člověk, který dodrží půst a uctívá správným způsobem Pána Višnua je osvobozen od velkého nebezpečí.

Půst během tohoto Ékádaší těší Pána Džanardanu natolik, že Pán vezme takového člověka zpět do svého sídla a cestou tam takový oddaný září deseti směry. Kdokoli touží po kráse a štěstí by se měl pokusit světit Haribodhini Ékádaší, obzvláště pokud připadne na Dvadaší. Hříchy z posledních sto životů, hříchy spáchané v dětství, v mládí i ve stáří během všech těchto životů, ať jsou jakékoli, jsou Nejvyšším Pánem Govindou smazány, pokud se člověk během Haribodhini Ékádaší postí s oddaností. Haribodhini Ékádaší je nejlepší Ékádaší. Pro toho, kdo se v tento den postí není nic v tomto světě nedosažitelné či výjimečné, protože si tím zajistí dostatek jídla, velké bohatství a veliký prospěch, a současně i zrušení následků všech hříchů, velké překážky na cestě k osvobození. Půst během tohoto Ékádaší je tisíckrát lepší než rozdávání milodarů v den slunečního či měsíčního zatmění. Znovu ti, Náradadží, opakuji, že jakýkoli prospěch získaný koupelí na posvátném poutním místě, oběťmi či studiem Véd je pouhou desetimiliontinou prospěchu získaného jedním půstem během Haribodhini Ékádaší. Jakýkoli prospěch získaný během života různými zbožnými činnostmi přijde vniveč, pokud člověk nedrží během tohoto Ékádaší půst a neuctívá během měsíce Kártik Pána Višnua. Proto bys měl vždy uctívat Nejvyššího Pána Džanardana a oddaně mu sloužit. Tak dosáhneš vytouženého cíle, nejvyšší dokonalosti.

Během Haribodhini Ékádaší by oddaný Pána neměl jíst v domě jiného člověka a neměl by jíst jídlo připravené neoddaným. Pokud by tak učinil, získal by pouze prospěch srovnatelný s půstem za úplňku. Filozofické diskuze o písmech těší Šrí Višnua během Kártiku více, než když někdo daruje slony a koně či koná nákladné oběti. Kdokoli opěvuje vlastnosti a zábavy Pána Višnua, nebo jim naslouchá, a to i jen půlve či čtvrtině verše, získá úžasný prospěch jako by daroval sto krav brahmanovi.

Ó Nárado, během měsíce Kártiku by měl člověk zanechat všech obyčejných povinností a zcela odevzdat svůj čas i energii, a to především během půstu, diskuzím o transcendentálních zábavách Nejvyššího Pána. Takové opěvování Pána Hariho v den, který je mu tak drahý, na Ékádaší, osvobozuje sto minulých generací. Kdo tráví svůj čas takovými diskuzemi, obzvláště v čase Kártiku, získá výsledek srovnatelný s deseti tisíci ohnivými oběťmi a spálí všechny své hříchy na popel. Kdo těmto nádherným vyprávěním o Pánu Višnuovi během měsíce Kártiku naslouchá, získá automaticky stejný prospěch jako ten, kdo daruje sto krav. Ó velký světče, člověk, který během Ékádaší opěvuje slávu Pána Hariho získá stejný prospěch jako darováním sedmi ostrovů.“

Nárada Muni svého slovutného otce poprosil: „Ó pane vesmíru, nejlepší z polobohů, řekni mi prosím, jak toto nejposvátnější Ékádaší světit. Jaký prospěch zajistí oddanému?"

Pán Brahma odpověděl: „Ó synu, člověk, kteý chce uctít toto Ékádaší byl měl ráno v tento den vstát časně během brahma-muhurty (v době jeden a půl hodiny až padesát minut před východem slunce). Měl by si vyčistit zuby a vykoupat se v jezeře, řece, rybníku nebo u studny, či ve svém domě, jak mu situace dovolí. Po uctívání Pána Šrí Kéšavy by měl pozorně naslouchat posvátným popisům Pána. Měl by se k Pánu modlit tímto způsobem: „Ó pane Kéšavo, budu se dnes, v den který je ti tak drahý, postit a zítra uctím tvé prasádam. Ó pane s lotosvýma očima, ó ty, jenž nemůže poklesnout, jsi mým jediným útočištěm. Prosím, ochraň mě.“ Po této slavnostní modlitbě přednesené před Pánem s velkou láskou a oddaností by se měl radostně postit. Ó Nárado, kdokoli zůstane během tohoto Ékádaší celou noc vzhůru za zpěvu krásných písní opěvujících Pána, tančící v extázi a hrající nádhernou instrumentální hudbu pro Jeho transcendentální potěšení a recitující zábavy Pána Krišny tak jak jsou zaznamenány ve védské literatuře. Takový člověk bude zcela jistě dlít daleko mimo tři světy ve věčném sídle Boha.

Během Haribodhini Ékádaší by měl člověk uctívat Šrí Krišnu pomocí kafru, ovoce a vonných květin, obzvláště pak žlutými květy agaru. V tento důležitý den by se člověk neměl zaměstnávat vyděláváním peněz. Jinými slovy, chamtivost by měla být vystřídána dobročinností. Tímto způsobem se ztráta promění v nekonečný zisk. Oddaný by měl Pánu obětovat mnoho druhů ovoce a omývat ho vodou z lastury. Každá z těchto oddaných činností, pokud je prováděna během Haribodhini Ékádaší, je deset milionkrát prspěšnější než koupel na všech poutních místech a rozdávání všech druhů milodarů. Dokonce i pán Indra sepne dlaně a vzdává poklony oddanému, který během tohoto měsíce uctívá Pána Džanardana čerstvými lístky tulasí a vonnými květy a já, můj synu, osobně spálím na popel všechny hříchy, které napáchal v průběhu deseti tisíc životů.

Kdo jen spatří Tulsí Maharání, dotkne se jí, medituje o ní, vypráví její příběhy, vzdává jí poklony, modlí se k ní o milost, zasadí ji, uctívá ji nebo ji zalévá, bude žít věčně v příbytku Pána Hariho. Ó Nárado, člověk, který těmito devíti způsoby slouží Tulsí-déví dosáhne na štěstí ve vyšších světech po tolik tisíc jug, kolik kořenů a kořínků roste z dospělé rostlinky tulasí. Když plně vzrostlá rostlinka tulasí vytvoří semena, vyroste z nich mnoho dalších rostlin, na nichž vyrostou větve a větvičky a květy a tyto květy také vyprodukují další semena. Předkové těch, kdo slouží tulasí těmito devíti způsoby budou žít v příbytku Hariho po tolik tisíc věků (kalp), kolik vznikne semínek z jedné rostliny a všech jejich potomků.

Ti, kdo uctívají Pána Kéšavu kadambovými květy, které má velice rád, získá Jeho milost a nikdy neuvidí příbytek Jamarádže, zosobněné smrti. Jaký má smysl uctívat někoho jiného, když všechn ytouhy lze splnit potěšením Pána Hariho? Oddaný, který Mu například nabídne květy bakula, ašoka a patali je osvobozen od utrpení a bolesti tak dlouhou dobu, jak dlouho bude v tomto vesmíru existovat slunce a měsíc a nakonec dosáhne osvobození. Ó nejlepší z bráhmanů, nabídnutí květů kannera Pánu Džagannáthovi přinese oddanému tolik milosti, kolik by získal uctíváním Pána Kéšavy po čtyři jugy. Kdo obětuje květy tulasí (mandžarí) Šrí Krišnovi během měsíce Kártik, obdrží větší prospěch než lze získat darováním deseti milionů krav. I obětování čerstvých výhonků trav s oddaností přinese stokrát větší prospěch než obyčejné rituální uctívání Nejvyššího Pána.

Kdo uctívá Pána Višnua lístky stromu samika, je osvobozen ze spárů Jamarádže, pána smrti. Kdo Pána Višnua uctívá během období dešťů květy čampaky a jasmínu se už nikdy nevrátí na planetu Zemi. Kdo uctívá Pána jediným kvítkem kumbhi získá požehnání jako při darování jedné paly zlata (dvěstě gramů). Pokud oddaný obětuje jeden žlutý květ kétakí, neboli limonie, stromu Pána Višnua, který jezdí na Garudovi, je osvobozen od hříchů z deseti milionů zrození. Navíc ten, kdo obětuje Pánu Džagannáthu květiny a s nimi sto lístků pomazaných červenou a žlutou santálovou pastou, bude zcela jistě sídlit na Švetadvípě, daleko za tímto hmotným stvořením.

Ó nejlepší z brahmanů, Šrí Nárado, po takovém uctívání Pána Kéšavy, který poskytuje veškeré hmotné i duchovní štěstí, by měl oddaný na druhý den po Ékádaší časně ráno vstaát vykoupat se v řece, džapovat Krišnova svatá jména a vykonávat láskyplnou oddanou službu Pánu dle svých nejlepších schopností. Pro přerušení půstu by měl oddaný nejprve nabídnout prasádam brahmanům a teprve potom může s jejich svolením sníst obiloviny. Potom by měl pro potěšení Nejvyššího Pána uctívat svého duchovního učitele, nejčistšího z Pánových oddaných a nabídnout mu honosné jídlo, pěkné oblečení, zlato a krávy, podle svých možností. To zcela jistě potěší Nejvyššího Pána, který třímá v ruce disk.

Poté´by měl oddaný darovat krávu brahmanovi a pokud zanedbal nějaká pravidla a zásady duchovního života, měl by se přiznat oddanému brahmanovi. Pak by měl nabídnout dakšinu (peníze). Ó králi, ti kdo na Ékádaší večeřeli, by měli na druhý den nakrmit brahmana. To velice potěší Nejvyšší Osobnost Božství.

Ó synu, pokud se muž postil bez vyžádání svolení kněze, nebo pokud se žena postila bez vyžádání svolení svého manžela, měli by on či ona darovat brahmanovi býka. Med a jogurt jsou také dary vhodné pro brahmana. Kdo se postil od ghí, by měl darovat mléko, kdo se postil od obilovin, by měl darovat rýži, kdo spal na zemi by měl darovat postel i s přikrývkou, kdo jedl z talíře zhotoveného z listí by měl darovat hrnec ghí, kdo setrval v slibu mlčenlivosti by měl darovat zvon a kdo se postil od sezamu by měl darovat zlato pohostit brahmanský pár opulentním jídlem. Člověk, který s echce vyhnout plešatění by měl brahmanovi darovat zrcadlo, ten, kdo má boty z druhé ruky by měl darovat boty a ten, kdo se postil od soli by měl brahmanovi darovat cukr. Během tohoto měsíce by měl každý pravidelně v chrámu obětovat Pánu Višnuovi nebo Šrímatí Tulsídéví ghí lampičku.

Půst na Ékádaší je úplný tehdy, když oddaný nabídne kvalifikovanému brahmanovi zlatý nebo měděný hrnec plný ghí a ghíových knotů a s ním osm džbánů na vodu naplněných zlatem a přikrytými látkou. Kdo si takové dary nemůže dovolit by měl brahmanovi nabídnout alespoň sladká slova. Kdo tak učiní zcela jistě získá prospěch spojený s půstem během Ékádaší.

Po vzdání poklon a vyžádání si svolení by měl oddaný sníst své jídlo. Tímto Ékádaším končí Čáturmásja, a proto vše, čeho se člověk během Čáturmásji vzdal, by měl nyní dát brahmanům. Kdo dodržuje ustanovení spojená s Čáturmásjou obdrží neomezený prospěch, ó králi všech králů, a po smrti se odebere do sídl aPána Vásudéva. Ó králi, ten kdo dodrží celou Čáturmásju bez přerušení, získá věčné štěstí a již se znovu nenarodí. Pokud ale někdo poruší půst, stane se buď slepcem nebo malomocným.

Tímto jsme ti řekl celý proces pro svěcení Haribodhini Ékádaší. Kdo si ho přečte nebo o něm slyší získá prospěch srovnatelný s darováním krav kvalifikovanému brahmanovi.“

Takto ve Skanda Puráně končí vyprávění o slávě Kártika šukla Ékádaší, známém také jako Haribodhini Ékádaší nebo Dévotthání Ékádaší.