top of page

ZABÍT AGRESORA NENÍ HŘÍCH

Bg. 1.36

pāpam evāśrayed asmān

hatvaitān ātatāyinaḥ

tasmān nārhā vayaṁ hantuṁ

dhārtarāṣṭrān sa-bāndhavān

sva-janaṁ hi kathaṁ hatvā

sukhinaḥ syāma mādhava


(Arjuna pravil:) Zabitím těchto agresorů si jen přivodíme hřích. Proto bychom Dhṛtarāṣṭrovy syny a jejich příbuzné neměli zabíjet. Jak bychom, Mādhavo, mohli šťastně žít poté, co bychom zabili své vlastní příbuzné?


Komentář Śrīly Vivanātha Cakravartīho Ṭhākura


V písmech ale stojí:

agnido garadaś caiva śastra-pāṇir dhanāpahaḥ

kṣetra-dārāpahārī ca ṣaḍ ete hy ātatāyinaḥ

Žhář, ten, kdo jiného otráví jedem, ten, kdo útočí se zbraní, zloděj, ten, kdo ukradne zem a dům a ten, kdo jinému ukradne ženu jsou považováni za agresory. Vaśiṣṭha-smṛti 3.19


A ještě se praví:

ātatāyinam āyāntaṁ hanyād evāvicārayan

nātatāyi-vadhe doṣo hantur bhavati kaścana

Člověk by měl tyto agresory bez váhání zabít, protože jejich zabití žádný hřích nepřivodí. Manu-smṛti 8.350


Písma tedy v případě agresorů předepisují zabíjení.


Komentář Bhakti-vedānty Svāmīho Mahārāje


Vedy definují šest druhů agresorů: 1. ten, kdo podá jed; 2. ten, kdo zapálí dům; 3. ten, kdo zaútočí smrtonosnou zbraní; 4. ten, kdo plení majetek; 5. ten, kdo zabere cizí zem, a 6. ten, kdo unese vdanou ženu. Tyto agresory je třeba neprodleně zabít. Nepřivodí se tím žádný hřích.



45 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page