Jeho Božská Milost Óm Višnupád 108 Šrí Šrímad Bhakti Dajita Mádhava Gosvámí Maharádž, jeden z nejoblíbenějších žáků Jeho Božské Milosti Óm 108 Šrí Šrímad Bhakti Siddhanty Sarasvatího Gosvámího Prabhupády, je desátým áčarjou v učednické posloupnosti šrí Čaitanji Maháprabhua a je zakladatelem áčarjou Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu. K jeho příznivému příchodu na tento svět došlo ve vesnici Kančapara, okresu Maridpur, oblasti Faridpur ve Východním Bengálsku (dnešní Bangladéš) v 8 hodin ráno v pátek 18. listopadu - Utthana Ékádaší tithi - roku 1904. Stejně jako zábava probuzení nejmilostivějšího Nejvyššího Pána, Šrí Hariho, na Utthana Tithi přináší věčný užitek všem živým bytostem celého světa, je zábava příchodu/probuzení Jeho věčného společníka, Gurudévy Mádhavy Gosvámího Maharádže na Utthan Ékádaší Tithi také věčně prospěšná pro všechny. Param Pudžjapád Nejctěnější Šrímad Bhakti Pramod Purí Gosvámí Maharádž říkával, "Je nesmírně významné, že den příchodu Šrímad Bhakti Dajity Mádhavy Gosvámího připadá na den odchodu Šrímad Gour Kišor Dáse Babadžího Maharádže na Utthan Ékádaší Tithi a den jeho odchodu spadá na den odchodu Vaišnava-Sarvabhaumy Šrímad Džaganátha Dáse Babadžího Maharádže na Šukla Patipád Tithi (což je první lunární den světlé poloviny měsíce)."
Svaté místo narození Šrímad Mádhavy Gosvámího Maharádže je umístěno na břehu řeky Padmy poblíž Premtoli, kde Šríla Narottam Thákur zakoušel extatické pocity boží lásky během koupele konané na pokyn, který obdržel ve snu od Šrímad Nitjánandy Prabhua. Šrí Gouranga Maháprabhu vložil boží lásku do opatrovnictví Padmavatí Déví (vládnoucího božstva řejy Padmy), aby ji předala Narottamovi Thákurovi, až se tam přijde vykoupat.
Vysoce ctěný Bhakti Dajita Mádhava Maharádž se narodil do bráhmanské rodiny vyšší kasty. Jeho dědeček, Šrí Čandi Prasad Déva Šarma Bandjopádhaja, byl velmi uznávaným prominentním občanem Vikrampuru v Dháce (Bangladéš). Jeho otec se jmenoval Šrí Nišikanta Déva Šarma Bandjopádhjaja. Jeho matkou byla Šrímatí Šaibalini Déví. Jeho matka měla velmi důstojnou rozvážnou povahu. Byla to moudrá žena obdařená mnoha dobrými vlastnostmi, proto byla předmětem úcty pro všechny. Jeho otec odešel z tohoto světa v čase dětství svého syna. Rodiče ho pojmenovali Šrí Heramba Bandjopádhjaja, jeho přezdívka byla Ganéš.
Od dětství projevoval neobvykle ctnostné vlastnosti. Byl všemi zbožňován a přijímán za vůdčí osobnost prakticky ve všech oblastech. Přísně dodržoval etická pravidla a celibát a učil druhé dodržovat celibát a morální zásady. Coby chlapec přiváděl v úžas své opatrovníky i učitele svými hluboce moudrými slovy. Ve věku jedenácti let si zapamatoval celou Gítu poté, co ji vyslechl od své matky. Ve svém domě v Kalkatě praktikoval přísné odříkání přijímáním pouze jednoho vařeného jídla denně. V té době době byl během vzývání Šrí Krišny a žádání Ho o milost, zatímco plakal v odloučení od Krišny, požehnán tím, že ve snu spatřil Šrí Náradu Gosvámího a přijal od něho mantru. Když se však ze sna probudil, nepamatoval si mantru celou. Zklamaný odešel z domova do Himálájí do oblasti za Haridvárem, kde po tři dny bez přerušení, bez jídla, neustále plakal a modlil se o milost Šrí Krišny. Nakonec uslyšel proroctví, boží poselství, promlouvající přímo k němu: "Vrať se zpět domů. Nebuď sklíčený, objevil se tam tvůj Gurudév - přijmi úplné útočiště u jeho lotosových nohou." Po této události sešel dolů z hor, nějakou dobu setrval v Haridváru a později se vrátil do Kalkaty.
V roce 1925 odešel s přáteli do Majápuru, svatého rodiště Šrí Čaitanji Maháprabhua, kde v Šrí Čaitanja Mathu potkal svého Gurudéva, Jeho Božskou Milost Šrímad Bhakti Siddhantu Sarasvatího Gosvámího Prabhupádu. Jakmile spatřil jeho božskou povahu, byl k němu přitahován. Přijmul úplné útočiště u jeho lotosových nohou a 1. listopadu 1927 od něho v Kalkatě obdržel zavěcení. Hne dpo zasvěcení se stal členem instituce Šrí Gaudíja Math a také hned, ač v mladém věku, složil slib celibátu. Během velmi krátké doby začal být mezi svitou Šrímad Bhakti Siddhanty Sarasvatího Gosvámího Prabhupády považován z ajednoho z jeho nejoblíbenějších žáků. Vysloužil si to svojí oddaností Guruovi, svými schopnostmi při vykonávání různých druhů služby a svým neúnavným entuziasmem a svědomitostí při službě Višnuovi a vaišnavům. Šríla Bhakti Siddhanta Sarasvatí Gosvámí Prabhupáda často komentoval jeho neutuchající snahy přispívat k naplnění cílů organizace praktikováním a a propagováním evangelia boží lásky Pána Čaitanji Maháprabhua slovy: "Jeho energie je energií vulkánu." Šrímad Bhakti Siddhanta Sarasvatí Gosvámí Prabhupáda nikdy neváhal svěřit mu jakkoli důležitý úkol, vyslat ho někam jako předvoj, protože si byl jistý, že svěřený úkol bude úspěšně splněn. Šríla Bhakti Siddhanta Sarasvatí Gosvámí Prabhupáda měl v Šrímad Hajagrívu Dáse Brahmačarího (Mádhavu Gosvámího Maharádže) takovou důvěru, že ho vybral, aby byl vyslán kázat do zahraničí. Jeho pas i veškeré náležitosti již byly připraveny, ale Rádžarši Šrí Šardindu Nárájan Ráj, důležitý oddaný hospodář, vyslovil k vyslání Šrí Hajagrívy Dáse Brahmačarího námitku, že je mladý a velmi hezký. "Vyslat takto mladého hezkého brahmačárího do zahraničí může přinést problémy, měl by být raději vybrán starší sanjásí." Na jeho návrh byl pak vyslán Param Pudžjapád Šrímad Bhakti Pradíp Tírtha Maharádž. Šrímad Hajagríva Dás Brahmačárí byl vzhledem natolik podobný Jeho Božské Milosti Bhakti Siddhantovi Sarasatímu Gosvámímu Prabhupádovi, že si lidé zvenčí často mysleli, že je jeho synem.
Ve věku čtyřiceti let, na Gaura-púrnimu roku 1944 přijal v chrámu Šrí Tota Gopináth v Purušottama Dhámu Šrímad Mádhava Maharádž Tridanda Sannjás od svého duchovního bratra, Jeho Božské Milosti Šrímad Bhakti Gourav Vaikhanáse Maharádže (byl Sannjás žákem Šríly Prabhupády Bhakti Siddhanty). V Gaudíja Mathu se stal známým jako Jeho Božská Milost Parivrajdžaka Áčárja Tridandi Svámí Šrímad Bhakti Dajita Mádhava Gosvámí Maharádž. Na základě přímého pokynu Jeho Božské Milosti Šrímad Bhakti Siddhanty Sarasvatího Gosvámího Prabhupády začal Jeho Božská Milost Mádhava Gosvámí Maharádž kázat v Ásámu a založil tři Mathy v Tezpuru, v Guwahati a v Goalpaře. Také organizoval séva-púdžu v Šrí Gaudíja Mathu v Sorbhogu (v Ásámu) - tamní math byl založen Šrímad Bhakti Siddhantou Sarasvatím Gosvámím Thákurem. V roce 1953 pak založil organizaci Šrí Čaitanja Gaudíja Math a pod jeho hlavičkou následně mnoho velkých kazatelských center v různých částech Indie.