Gaura pakša měsíce Višnu/Čaitra

Šrí Súta Gósvámí řekl: „Dovolte mi, ó svatí muži, pokorně vzdát uctivé poklony Nejvyššímu Pánu Harimu, Bhagavánovi Šrí Krišnovi, synu Dévakí a Vasudéva, jehož milostí je mi umožněno vylíčit vám postní den odstraňující všechny druhy hříchu. Pán Šrí Krišna popsal slávu 24 čtyř základních Ékádaší svému oddanému Judhištirovi, a já vám jedno z těch vyprávění nyní převyprávím.

 

Velice učení světci vybrali těchto 24 vyprávění z 18 Purán, protože jsou to skutečně nádherné příběhy.

 

Maharádž Judhištir řekl: „Ach Pane Krišno, ach Vasudéve, přijmi prosím mé pokorné poklony. Vyprávěj mi laskavě o Ékádaší, které nastává během světlé poloviny měsíce Čaitra (březen – duben). Jak se nazývá a jaká je jeho sláva?“

 

Pán Šrí Krišna odpověděl: „Ó Judhištire, poslouchej mne prosím pozorně, povím ti pradávný příběh tohoto posvátného Ékádaší, příběh, který kdysi Vasištha Muni vyprávěl králi Dilipovi, slavnému pradědovi Pána Rámačandry.

 

Král Dilip požádal velkého světce Vasišthu: „Ó moudrý bráhmane, přál bych si naslouchat o Ékádaší, které nastává během světlé poloviny měsíce Čaitra. Vyprávěj mi o něm prosím.“

 

Vasištha Muni odpověděl: „Ó králi, tvoje žádost je božská. S radostí ti budu vyprávět to, co si přeješ slyšet. Ékádaší, které nastává během světlé poloviny měsíce Čaitra se jmenuje Kamada Ékádaší. Pohltí všechny hříchy stejně jako lesní požár pohltí suché dříví. Je velice očistné a tomu, kdo ho s vírou světí, zaručuje nejvyšší možný prospěch.

 

Nyní si, ó králi, vyslechni pradávný příběh, který je tak prospěšný, že pouhým jeho vyslechnutím se zničí veškeré hříchy toho, kdo příběhu naslouchá.

 

Kdysi existovalo město Ratnapura. Bylo vyzdobeno zlatem a drahokamy. V tom městě si užívali opojení hadi s ostrými jedovými zuby Tomuto překrásnému království vládl král Pundarika a mezi obyvateli jeho království bylo mnoho Gandharvů, Kinnarů i Apsar. Jeni z Gandharvů byli i Lalit a jeho žena Lalita, neobyčejně půvabná tanečnice. Oba dva se velice milovali a jejich dům byl naplněn bohatstvím a vybraným jídlem.

 

Lalita svého manžela vroucně milovala a stejně tak Lalit ve svém srdci neustále nosil ji.

 

Jednou se stalo, že u dvora krále Pundariky tančilo mnoho Gandharvů a Lalit tam zpíval sám bez evé ženy. Nedokázal na ni během zpěvu přestat myslet a díky tomuto rozptýlení mysli nedržel rytmus a melodii písně. Konec písně zazpíval tak špatně, že jeden z přítomných závistivývh hadů si stěžoval králi, že Lalit byl pohroužen v myšlenkách na svou ženu, místo na svého panovníka.

Krále to velice rozhněvalo tak, že mu hněvem zrudly oči.

 

Znenadání zvolal: „Ty hloupý ničemo, kvůli tomu, že jsi pln chtíče myslel na svou ženu, místo toho abys s úctou myslel při vykonávání svých povinností na svého krále, proklínám tě, aby ses na místě stal kanibalem!“

 

Ach králi, Lalit se okamžitě změnil v hrůzostrašného kanibala, démona lidojeda, jehož vzhled děsil všechny kolem. Paže měl osm mil dlouhé, ústa měl obrovská jako velkou jeskyni, oči byly ohromné jako slunce a měsíc, jeho nozdry připomínaly obrovské jámy v zemi, krk měl jako horu, stehna na čtyři míle široká a jeho obří tělo čnělo do výše 64 mil. Tímto způsobem musel chudák Lalit, milující gandharvský pěvec, trpět za svůj přestupek vůči králi Pundarikovi.

 

Lalita byla při pohledu na utrpení svého manžela zmožena zármutkem. Pomyslela si: „Co bude nyní mým údělem, když můj manžel musí trpět účinek králova prokletí? Co mám dělat a kam mám jít?“

 

Lalita se tímto způsobem rmoutila den a noc. Místo užívání si života coby žena Gandharvy musela se teď musela prodírat džunglí vedle svého obludného manžela, který byl zcela pod vlivem králova prokletí a věnoval se hrůzným hříšným činnostem. Tento kdysi krásný Gandharva se potuloval nazdařbůh zapovězenými oblastmi a omezil se na hrůzné chování lidojeda. Lalita se doslova zhrozila, když viděla svého manžela trpět v těchto příšerných podmínkách. Následovala ho při jeho šílených potulkách a propadla při tom v pláč.

 

Šťastnou náhodou však jednoho dne potkala světce Šringiho. Seděl na vrcholu slavného kopce Vindhjačalu. Lalita k němu přišla a ihned vzdalla asketickému světci uctivé poklony. Světec ji spatřil klanět se mu a řekl: „Ach, nejnádhernější, kdopak jsi? Čí jsi dcera a proč jsi sem přišla? Popravdě mi vše prosím řekni.“ Lalita odpověděla: „Ach velký světče, jsem dcerou velkého Gandharvy Viradhanvy a jmenuji se Lalita. Putuji přes lesy i pláně se svým drahým manželem, jenž byl králem Pundarikou proklet, aby se stal démonem lidojedem. Ach bráhmane, velmi mě rmoutí vidět ho v jeho hrůzné podobě a sledovat jeho odporné hříšné činy. Řekni mi prosím, ó pane, jaké pokání mohu pro svého muže činit. Jaký zbožný skutek mohu vykonat, abych ho vysvobodila z démonské podoby, ó nejlepší z bráhmanů?“

 

Světec odpověděl: „Ach nebeská panno, existuje Ékádaší jménem Kamada, které nastává během světlé poloviny měsíce Čaitra. Toto Ékádaší se blíží. Kdo se v tento den postí, splní se mu všechna přání. Budeš-li následovat pravidla a nařízení pro svěcení tohoto Ékádaší a odevzdáš-li pak výsledek svému manželovi, okamžitě ho to zbaví jeho prokletí.“

 

Lalita byla po světcových slovech radostí bez sebe. Podle pokynů světce Šringiiho se pak na Kamada Ékádaší postila, a na Dvadáší před neho a před božstvo Pána Vasudéva předstoupila a řekla: „S vírou jsem se během Kamada Ékádaší postila. Nechť je můj menžel na základě prospěchu, který jsem půstem nabyla, osvobozen z prokletí, které ho proměnilo v démonického kanibala. A´T ho mnou získaný prospěch vysvobodí z jeho utrpení.“

 

Jakmile Lalita domluvila, její manžel stojící opodál byl okamžitě vysvobozen z králova prokletí. Nabyl zpět svpou původní podobu Gadharvy Lalita, krásného nebeského zpěváka zkrášleného mnoha nádhernými ozdobami. Se svou ženou Lalitou si mohl teď užívat dokonce ještě více bohatství než předtím. To vše díky síle a slávě Kamada Ékádaší. Oba Gandharvové pak nastoupili do nebeského letadla a doletěli do nebeského království.“

 

Pán Šrí Krišna pokračoval: „Každý, kdo si vyslechne tento úžasný příběh, ó Judhištire, nejlepší z králů, by měl určitě světit Kamada Ékádaší podle svých nejlepších schopností. Oddaný, který tak s vírou činí, dosáhne prospěch, který toto posvátné Ékádaší zajišťuje. Proto jsem ti vyprávěl o jeho slávě, aby z toho mělo užitek celé lidstvo. Není lepšího Ékádaší než Kamada Ékádaší. Může smazat i hřích zabití bráhmana a také ruší démonická prokletí a očišťuje vědomí. Není lepšího dne ve všech třech světech mezi pohyblivými i nehybnými živými bytostmi.“